Dodatečně předpjaté střešní vazníky průmyslových hal z let 1960–1980, kterých v ČR funguje odhadem 10 000, představují závažné riziko. Častým problémem těchto konstrukcí je nedostatečná injektáž kanálků s předpínací výztuží, což vede k zatékání a následné korozi výztuže. Tento problém byl příčinou nejméně čtyř havárií, z nichž poslední se staly v severních Čechách v prosinci 2023 a v západních Čechách v březnu 2024.
Nejčastěji diagnostikované typy vazníků zahrnují konstrukce SPP 6-18/6, SPP 12-18/6 na rozpětí 18 m a SPP 9-24/6, SPP 14-24/6 na rozpětí 24 m. Tyto konstrukce se liší uspořádáním diagonál a vedením předpínacích lan, přičemž největší riziko koroze bylo zjištěno u krajních diagonál. U dolního pásu bylo dokonalé zainjektování kanálků zaznamenáno v 70 % případů.
Diagnostika probíhá pomocí endoskopického vyšetření předpínací výztuže, přičemž nejčastěji se zaznamenává mírná koroze (stupeň 2). Kritické poškození (stupeň 5) bylo zjištěno výjimečně, nikdy však nedosáhlo nejvyššího stupně (6).
Havárie byly zpravidla iniciovány porušením výztuže v kotevních oblastech. Budoucí výzkum se proto zaměří na tyto kritické části konstrukce, zejména u krajních diagonál.
Autoři: Ing. Vladislav Bureš, Ph.D.; Ing. Petr Mynarčík, Ph.D.; Ing. David Čítek, Ph.D.; Ing. Arnošt Hlaváček; Ing. Karel Čapek